PROFIL

Miroslava Benešová

Miroslava Benešová

Školní psycholožka


Můj profil bude zaměřený na aktuální informace o dění v Bumble Bee z hlediska mé práce jako školního psychologa. Na začátku každého školního roku zde najdete informace o adaptačním programu dětí, dále pak o testování školní zralosti u předškolních dětí.

Nyní nás opět čeká škola v přírodě, takže bych ráda napsala pár slov o tom, v čem je takováto akce přínosná z hlediska posílení samostatnosti dítěte.

ADAPTAČNÍ PROGRAM V BUMBLE BEE – KOMENTÁŘ PSYCHOLOŽKY

Se začátkem docházky do Bumble Bee vstoupí vaše děti také do jedinečného a otevřeného prostoru, který jim pomůže osvojit si spoustu zajímavých a nových věcí, naučí se vycházet s druhými a získat pár cenných životních zkušeností. Naučí se dělit s ostatními, vyjádřit podporu, přilákat kamarády k vlastní hře, objeví jakým způsobem vycházet s dospělými mimo rodinu, jak se střídat i jak si užívat radost ze společných zážitků. Přivykání na docházku do školky dětem pomáhá, společně s vaší a naší podporou, budovat zdravé sebevědomí, zdravé vztahy i samostatnost. První rok ve školce je důležitou přípravou na čekající dobrodružství, příští školní rok, základní školu i další život.

Vstup dítěte do školky obvykle doprovází podstatná dávka emocí, jak ze strany rodičů, tak i dětí. Zde bych ráda shrnula několik rad, jak můžete pomoci vašemu dítěti, aby si v Bumble Bee dobře zvyklo a chodilo do školky s pocitem radosti a bezpečí:

-          Čím jistější si budete ohledně vašeho rozhodnutí zařadit dítě do školky a čím předvídatelnější rutinu vytvoříte, tím méně potíží vyvstane. Pokud jste klidní a jistí svým rozhodnutím, dítě to cítí a nemá tolik důvodů být úzkostné. 

-          Z dlouhodobých zkušeností velmi doporučujeme zahájit docházku na minimálně dva nebo tři dny v týdnu (následující po sobě). Pokud děti chodí méně často, jsou v docházce dlouhé pauzy, celý proces adaptace se ztíží a prodlouží na úkor pocitu pohody a spokojenosti dětí i rodičů. Děti potřebují čas, aby se ve školce uvolnily, zapojily se do programu i do vrstevnických vztahů a odnesly si domů nejen rozumné pokroky v angličtině, ale také převahu hezkých zážitků.

 -          Zkuste své dítě naladit na aktivity, které jsou obvyklou součástí aktivit ve školce. Děti zvyklé na čmárání či kreslení po papíře pastelkami nebo na malování křídami to ocení jako známou aktivitu v novém prostředí své třídy.

-          Vždy se se svým dítětem láskyplně rozlučte. A jakmile to uděláte, neotálejte již s odchodem. Neodcházejte bez rozloučení a nesnažte se proklouznout ven nepozorovaně, dítě by se mohlo cítit náhle opuštěné a velmi znejistěné. Dlouhým loučením naopak můžete ve svém dítěti posilovat pocit, že školka je nemilé nebo nežádoucí místo.

-          Důsledný a předvídatelný loučící rituál může mnohé učinit snadnějším. Někteří rodiče se se svými dětmi políbí a obejmou, jiní se loučí legračním loučícím gestem, někteří přečtou kratičký příběh, než předají dítě učitelce.

-          Přechodné objekty – fotka rodiny, speciální plyšák nebo domácí polštářek mohou rovněž vašemu dítěti pomoci nabýt klid, když je potřeba. Také se snažte myslet na to, že většina dětí se opravdu rychle uklidní a vedou si velice dobře, jakmile jejich rodiče odejdou a srdceryvný pláč, který je pro rodiče tolik trýznivý, rychle ustane, jakmile děti zpozorují prostor zapojit se do hry.

A nebojte se, každé dítě je jiné: některé se mezi svými spolužáky cítí brzy jako ryba ve vodě, zatímco další potřebují soukromé objetí a rekapitulaci, co budou dělat, až je rodič vyzvedne, předtím, než vejde mezi ostatní děti. Ráno v Bumble Bee začíná circle timem (ranním kruhem), kdy si učitel a děti sednou do kroužku, ve kterém si společně povídají, zpívají, hrají hry a cvičí. Tato každodenní aktivita umožňuje dětem zvyknout si na tuto a další školní rutiny, obsahuje prvek předvídatelnosti a pomáhá jim vejít z domova do školky.

My všichni v Bumble Bee dětem ze srdce fandíme a děláme vše proto, aby se u nás noví žáčci cítili co nejrychleji jistě a spokojeně. Neváhejte se proto na cokoli zeptat učitelů nebo si domluvte konzultaci se mnou, pokud se chcete o něčem ujistit či prohovořit nějaké téma do hloubky.

Krásné dny přeje, Mirka Benešová

Mirka Benešová, školní psycholožka

Když ti život přináší citróny, udělej limonádu!


5 CEST, JAK UČÍME DĚTI PROAKTIVITĚ

„Když ti život přináší citróny, udělej limonádu.“ To zní jako výborná rada, ale není pro každého. Někteří lidé, i když neradi, přijmou nakonec nevlídnou realitu, kterou by v mnoha případech šlo zkusit změnit či ovlivnit. Kořeny zacházení s výzvami tkví nejen v povaze, ale i ve výchově a vzdělání. A jak se tedy snažíme posilovat proaktivní a tvořivé chování u dětí?

1. V první řadě se snažíme zachytit negativní vnímání sebe sama

Kupříkladu, pokud 5ti-letý kluk přisuzuje trable v kamarádství opakovaně jenom sobě a své neschopnosti najít a udržet si kamarády a věří, že je s ním něco v nepořádku, proč by se měl snažit na tom něco změnit? Když se dítě setká se zklamáním, je to pro nás také příležitost vidět, jak rozumí svému neúspěchu. Pokud hledá chyby jen u sebe, snažíme se s ním hledat i nějaká alternativní vysvětlení, případně možnosti. Osvědčuje se nám přinášet konkrétní příklady, na kterých můžeme dokázat, že jeho zobecnění o sobě není pravdiví, a že v některých konkrétních situacích týkajících se kamarádství, se mu dařilo dobře. Pak spolu můžeme lépe hledat, zda je něco, co by chtěl změnit.

2. Podporujeme děti v těžkých chvílích

Stane-li se dítěti něco, co jej znejistí, nejdříve se ptáme, kde přesně vidí problém. Ptáme se také, jestli ho napadá, jak by si mohl v této situaci pomoci, nebo jak ji vyřešit. Žádáme ho, ať řekne všechno, co ho napadá. Pokud to nejde, zkoušíme mu navrhovat a občas z toho uděláme společnou hru. Ukazujeme dětem, že věříme, že může zkusit situaci změnit a něco pro sebe udělat, ale býváme opatrní a neslibujeme dokonalý výsledek - ten může být skutečně nejistý. Některé z pokusů řešit danou situaci, budou úspěšné a jiné ne. Ale děti se naučí dvě věci: že mohou zkusit změnit podmínky, které jim nevyhovují, a že pokud jedna metoda nefunguje, může vyzkoušet jinou. Také se bude učit, že je to lepší pocit, než se situaci odevzdat. Například může ostatní zkusit přimět ke hře, kterou vymyslelo.

3. Stanovujeme společně cíl a podporujeme děti v tom, aby jej dosáhly

Jednou z možností, jak naučit děti, že mohou pozitivně ovlivňovat svět kolem sebe, je pomoci jim stanovit si určité malé cíle a na nich pak pracovat. Snažíme se inspirovat děti, aby si stanovily něco konkrétního a reálného, co by chtěly dokázat (v předškolním věku to mohou být malé věci, jako nakreslit dinosaura nebo vytvořit si masku). Pomáháme jim stanovit kroky, které by je k tomuto cíli mohly dovést. Pokud se jim podaří tohoto kroku dosáhnout, nalepíme spolu třeba nálepku na speciální tabuli, kterou máme tento účel. To je totiž geniální způsob, jak vizualizovat dítěti jeho úspěch, a to je v tomto věku velice důležité.

4. Ukazujeme dětem, jak pomáhat druhým

V naší školce zapojujeme děti do aktivit, které jsou prospěšné také druhým. Ukazujeme jim, jak potěšit nemocné děti, jak lidé pomáhají jiným lidem a zvířatům. Společně s dětmi třídíme odpad, recyklujeme a zapojujeme se do charitativních aktivit. Pomáhání může být velmi činorodé a rozšiřuje obzory. Často s dětmi mluvíme o tom, jak jejich snaha a přispění pomáhá trochu zlepšit svět. Nejen proto, že nesobeckost dává zažít pocit činnosti, ale také posiluje sebevědomí a pocit spojení s vnějším světem.

5. Rozporujeme negativní myšlení

Negativní myšlení podrývá motivaci a iniciativu. Přináší pocit bezmoci. Pokud se vaše dítě setkává s novou situací, těší se, nebo se obává a je přesvědčené, že pro něj bude zklamáním? Všímáme si absolutních výroků dětí jako „vždycky“, „nikdy“, „všichni“ a „nikdo“. Například, pokud dítě přihlásíte do nové volnočasové aktivity nebo klubu, může říct: „Já tam nechci, sport mi nikdy nejde!“ Pokud slyšíme vyjádření jako je toto, oponujeme například: „Někdy to může být těžké a někdy se ti nemusí chtít, ale budeme si hlavně hrát, ne soutěžit.“ A dáme si pozor, abychom ocenili snahu a jakýkoli úspěch, hledáme dobrý pocit, ne výsledek.

Samozřejmě, že mladší děti potřebují více podpory, ale čím jsou v naší školce déle, snažíme se je podpořit v tom, aby přinášely vlastní nápady, jak čelit negativnímu myšlení a hledat možnosti, jak situace zkoumat, spíše, než se jim poddávat.

Školka v přírodě

Na konci května stráví některé děti ze zelených a modrých tříd společně s učiteli pět dnů na Monínci v přírodě České Sibiře. Záměrem školky v přírodě je umožnit dětem maximální pobyt na čerstvém vzduchu a podpořit jejich samostatnost, vztahy s kamarády a týmovou spolupráci. Dobrodružný pobyt mimo rodinu také posiluje vztah k domovu a rodinné vazby. Učitelé v průběhu všech aktivit pomáhají dětem rozvíjet pozitivní vztah k pohybu, lyžování a vlastní samostatnosti.

Školka v přírodě přináší dětem možnost změny a rozvíjí přizpůsobivost v novém prostředí. Její nedílnou součástí je vytváření zdravých sociálních návyků, upevňování fyzické zdatnosti a naplňování potřeby pohybu pomocí různých her a soutěží. V rámci všech aktivit dětem ukazujeme bezpečnou formu hry a posilujeme jejich smysl pro zodpovědnost za sebe i za druhé. V oblasti vztahové se naši učitelé cíleně zaměřují na podporu kamarádství, tolerance, fair-play, zdravé soutěživosti a rozvíjení citu pro spravedlnost.

Školka v přírodě má za vhodných podmínek vysoký potenciál dále rozvíjet psychologickou zralost dětí. Děti v předškolním období procházejí různými vývojovými stupni s různou mírou potřeby stability prostředí a svých nejbližších vztahů. Některé děti dosud pobyt mimo rodinu snášejí těžce, nechtějí se od rodičů odloučit, nebo procházejí náročnější vývojovou periodou, adaptují se na změnu v rodinném systému nebo byly v nedávné době nemocné a necítí se fit.

     Těmto dětem v rámci individuálního přístupu, který v naší škole uplatňujeme, účast na školce v přírodě doporučujeme nejprve konzultovat se školní psycholožkou.

    

      PhDr. Mirka Benešová, školní psycholožka Bumble Bee

Mapa stránek

All rights reserved. Bumble Bee, mezinárodní jazyková mateřská škola.